Často kladené otázky

To, při jaké teplotě je psovi komfortní spát, je velmi individuální a závisí na plemeni (huskymu a basenji se bude spát komfortně při různých teplotách), způsobu chovu (outdoor chovaní psi jsou často komfortnější při nižších teplotách než indoor chovaní psi), jakož i na typu srsti, množství tuku, svalové hmoty a zdravotním stavu psa. Obecně platí, že větší, dlouhosrstí psi a psi s vyšším podílem tuku nebo svalů budou vyhledávat nižší teploty. Pokud byste však chtěli ode mě získat nějakou univerzální hodnotu, doporučuji teplotu kolem 20 – 22°C. Při sledování kvality spánku je však důležité si uvědomit, že teplota prostředí je jen jedním z faktorů, které ovlivňují kvalitu spánku. Nekvalitní spánek nemusí být způsoben nesprávnou teplotou, ale například nevhodně zvoleným nebo umístěným pelíškem, příliš rušivým prostředím nebo zdravotními problémy psa.

Nejsou mi známy žádné studie zkoumající vliv časování večerního krmení na kvalitu spánku psů. Je však dobré si uvědomit, že spánkové cykly psů se délkou a strukturou liší od spánkových cyklů lidí. Zatímco lidé mají výrazný cirkadiánní rytmus rozdělený na denní bdění a noční spánek, psi mají spánek většinou rovnoměrněji rozdělený během celého dne i noci. Venkovně chovaní psi dokonce spí v noci výrazně méně než ti, kteří jsou chováni v interiéru. Někteří psi mohou dokonce profitovat z menší porce jídla těsně před spánkem, protože jim to pomáhá předcházet vzniku refluxu žaludečních šťáv v ranních hodinách. Pro psy je zejména důležité dodržovat pravidelnost v krmném režimu. Kdy a jak často se bude pes krmit, závisí na jeho potřebách, zdraví a možnostech majitele, a je na nich, aby našli nejvhodnější čas pro krmení.

Celé tělo psa si zaslouží pravidelnou pozornost majitele. Moje nejuniverzálnější rada pro všechny majitele zvířat je: „Mějte je osahané a okoukané.“ Kontrolujte svého psa pravidelně, abyste si osvojili, jaký je jeho normální stav. Díky tomu dokážete včas identifikovat i drobné změny. Zvláštní pozornost věnujte očím, uším, tlapkám, drápkům, zubům, srsti a kůži. Při hlazení a drbání procházejte všemi částmi těla – zejména u dlouhosrstých psů tak včas odhalíte změny v kondici či výskyt kožních nebo podkožních útvarů. U samic se nezapomeňte soustředit také na mléčné žlázy, u samců na varlata. Pozornost byste měli věnovat i chování psa.

Vzhledem k různorodosti velikostí různých plemen psů neexistují žádné tabulky určující jejich ideální hmotnost. Můžete mít dva psy, kteří váží po 10 kg, přičemž jeden bude mít normální hmotnost a druhý nadváhu. Stejně tak můžete mít dva psy stejného plemene, přičemž jeden bude mít optimální hmotnost 3 kg a druhý 5 kg. Proto u psů nemluvíme o ideální hmotnosti, ale o ideální kondici, při které hodnotíme celkovou stavbu těla psa. Pro hodnocení kondice psů používáme tzv. Body Condition Score (BCS) – 9bodový hodnotící systém, který nám umožňuje posoudit tělesnou kondici psa. Ta se hodnotí pohledem (zboku a shora), ale i pohmatem. Pes v ideální kondici (BCS 4-5/9) by měl mít mírně vtažené břicho při pohledu zboku, při pohledu shora by mělo být mírně viditelné zúžení pasu za žebry a žebra by měla být jemně hmatatelná.

Ano, časté lízání tlapek může naznačovat zdravotní problém. Lízání je samozřejmě normální součást chování psů, ale nadměrné lízání vede k dráždění kůže, poškození srsti a vytváření podmínek, které jsou vhodné pro množení patogenních mikroorganismů. Typickým klinickým obrazem jsou tlapky s prořídlou, zkrácenou nebo zhnědlou srstí a červenou, vlhkou kůží. Často je přítomen i kyselý zápach. Příčin nadměrného lízání může být více – může jít o bolest, stres nebo svědění. Pokud si tedy všimnete, že se váš pes začíná lízat víc (nejen na tlapkách) než obvykle, jednoznačně zpozorněte!

To, zda může pes spát venku po celý rok, je velmi individuální a závisí na několika faktorech – zejména na plemeni, zdravotním stavu, věku, povaze psa a podmínkách, které má pro spánek vytvořené. Tak jako může jeden pes trpět při celoročním pobytu venku, jiný se zase může cítit nekomfortně v interiéru. Důležité je, aby měl pes venku zajištěno pohodlné místo pro nerušený odpočinek, vhodný úkryt před větrem, deštěm a mrazem a přístup k čerstvé vodě i v mrazech. Ne všechna plemena jsou však na celoroční pobyt venku stavěná – krátkosrstí, malí nebo nemocní psi by měli mít možnost trávit chladné dny a noci uvnitř.

Množství i forma odpočinku závisí na typu a intenzitě aktivit, které pes během dne vykonává, jakož i na jeho věku a zdravotním stavu. Pokud mluvíme o odpočinku ve smyslu spánku, většina odborných zdrojů uvádí, že dospělý pes potřebuje v průměru 12 až 14 hodin spánku denně.

Ano, pes může mít i „příliš“ aktivity – a to z hlediska fyzické zátěže i mentální stimulace. Cílem majitele by mělo být vyvážení fyzických a mentálních aktivit s aktivním i pasivním odpočinkem tak, aby byly naplněny všechny potřeby psa a zároveň podpořen rozvoj jeho fyzických i kognitivních schopností.

Určitě ano. Celkový nedostatek spánku nebo nedostatek kvalitního spánku může vést k poklesu kognitivních funkcí a projevit se zvýšenou reaktivitou, dráždivostí či citlivostí psa. Při chronickém spánkovém deficitu může dojít i k oslabení imunitního systému a k dalším projevům dlouhodobého stresu – jako jsou zhoršené hojení ran, pokles reprodukčních funkcí, trávicí potíže nebo výkyvy tělesné hmotnosti.

Míra regenerace závisí na typu a intenzitě aktivity. Obecně platí, že dostatečně regenerovaný pes je spokojený, s chutí přijímá potravu, dokáže nerušeně odpočívat, má zdravou, lesklou srst a nevykazuje žádné příznaky fyzického ani psychického diskomfortu.

Přesný procentuální vliv kvality pelíšku na hloubku a kvalitu spánku psa nelze jednoznačně určit. Obecně však platí, že pes dokáže odpočívat nejkvalitněji v prostředí, kde se cítí bezpečně, kde není rušen vnějšími podněty a kde nepociťuje fyzický diskomfort. Vhodně zvolený typ pelíšku umístěný na klidném a vyhovujícím místě může tyto podmínky významně podpořit. Při výběru pelíšku je také dobré myslet na to, že nároky psa na místo odpočinku se mohou měnit během dne – podobně jako lidé odpočívají přes den na pohovce a v noci v posteli.

Štěňata i starší psi mají vyšší potřebu spánku v porovnání s dospělými psy. Zatímco štěňata obvykle odpočívají bez ohledu na podmínky, u starších psů hraje kvalita prostředí pro spánek výraznější roli. Správně zvolený typ pelíšku a jeho vhodné umístění v prostoru mohou významně ovlivnit celkovou pohodu staršího psa, která bývá často narušena různými zdravotními potížemi. V tomto kontextu je důležité zmínit i specifickou situaci – tzv. kognitivní dysfunkci u starších psů (stav podobný demenci u lidí), která často vede k výraznému zhoršení kvality spánku. Nedostatek spánku přitom může dále zhoršovat průběh samotného onemocnění, čímž vzniká začarovaný kruh.

Říká se, že psa bychom měli nechat vybrat si místo, kde se mu nejlépe odpočívá. Ne vždy je však toto místo kompatibilní s umístěním pelíšku. Je zcela přirozené, že pes bude mít v domácnosti více míst, kde rád odpočívá, a obvykle není nezbytné, aby měl na každém z nich svůj pelíšek. Doporučuji, aby měl pes pelíšek v každé místnosti, kde obvykle trávíme více času – a pes je tam s námi. Například my máme dva pelíšky: jeden v obývacím pokoji, který je propojen s kuchyní a jídelnou, kde trávíme většinu dne, když jsme doma; a druhý v ložnici, kam se pes přesouvá, když jdeme spát. Zajímavostí je, že psi spí kvalitněji, když spí v blízkosti svých majitelů – nemusí to být nezbytně ve stejné posteli, ale ideálně alespoň ve stejné místnosti, případně v kontaktu s jiným spřáteleným psem.

Pokud to majitelům vyhovuje a pes se na gauči nebo v posteli cítí bezpečně, není nezbytné, aby měl v domácnosti i jiné „speciální“ místo k odpočinku. Problém však může nastat v situaci, kdy se změní podmínky – například když do dosud bezdětné domácnosti přibude dítě a majitelé se rozhodnou, že pes už nebude mít přístup na gauč ani do postele. Takový postoj je naprosto legitimní, ale na změnu režimu spánku či odpočinku je třeba psa postupně navykat a zároveň mu nabídnout dostatečně pohodlnou, bezpečnou a atraktivní alternativu.

Pokud se pes v pelíšku cítí pohodlně z hlediska fyzického komfortu a zároveň je jeho osobní prostor v pelíšku respektován z hlediska psychické pohody, začne si pelíšek spojovat se svým bezpečným útočištěm. Pokud mu tedy umožníme nerušený odpočinek bez pocitu ohrožení, bolesti či jiného nepohodlí, výrazně to přispěje k jeho celkové pohodě. U tohoto tématu je také důležité zmínit správné umístění pelíšku – pes se bude cítit komfortněji, pokud je pelíšek alespoň z jedné strany kryt stěnou nebo sedačkou. Takto mu umožní „vypnout kontrolky“ a úplně se ponořit do spánku. Citlivějším psům může pocit bezpečí zvýšit i opěrka pelíšku, která napodobuje blízký kontakt s člověkem nebo jiným psem.

Pes může odmítat ležet v pelíšku, který je pro něj příliš malý nebo nepohodlný. Často si hledá jiné místo pro odpočinek nebo spánek, případně v pelíšku působí neklidně, často se přesouvá nebo vypadá nekomfortně. Příčin odmítání pelíšku však může být více – může jít o jeho nevhodné umístění v prostoru, změnu pachu po vyprání nebo naopak přílišné znečištění. Za tímto projevem chování však vůbec nemusí stát problém s pelíškem; příčina může být v psovi, například fyzický diskomfort způsobený stresem či onemocněním, případně může být pro psa problematická situace, ve které očekáváme, že si do pelíšku lehne.

Psi jako společenští tvorové upřednostňují i při spánku společnost — ať už jde o spánek ve stejné místnosti jako jejich majitel, nebo v kontaktu s druhým psem či jiným zvířetem. Důležitá je však možnost volby. Pokud máte například v ložnici miminko, které se v noci často budí a pláče, může se stát, že pes upřednostní spánek v jiné části bytu. Nechte proto rozhodnutí ideálně na něm.

Zátěž na pohybový aparát štěňat velkých plemen je během růstu enormní. Nejde jen o hmotnost, kterou jejich kosti a klouby nesou a která neustále a rychle roste, ale i o pestrost pohybů, které jako štěňata přirozeně vykonávají. A to vše vedle toho, jak se kosti i klouby samy vyvíjejí. Tuto zátěž je třeba vyvážit dostatečným a kvalitním odpočinkem, a právě kvalitní ortopedický pelíšek poskytuje vyvíjející se kostře takového štěněte dostatečnou oporu a pohodlí pro adekvátní regeneraci, která je nezbytná pro zdravý růst.

Ano, do jisté míry může správný pelíšek pomoci předcházet problémům s páteří a klouby. U velkých psů to platí jednoznačně, a co se týče úrovně aktivity, kladla bych důraz na preventivní účinek ortopedického pelíšku zejména u málo aktivních psů. Ti totiž mají v důsledku menšího podílu svalové hmoty vyšší riziko různých úrazů, například při vstávání z pelíšku. Je však třeba si uvědomit, že ortopedické problémy mají často polyfaktoriální charakter – to znamená, že na jejich rozvoji se kromě pelíšku a odpočinku podílí i genetika, výživa, tělesná kondice, pohybové stereotypy, úrazy, jakož i typ a intenzita aktivity psa. Ne všechny tyto faktory dokáže majitel ovlivnit, ale právě výběr správného pelíšku je relativně snadno a efektivně ovlivnitelný.

Záleží na psovi, ale spánek v nepohodlném nebo proleženém pelíšku může zvýšit intenzitu bolesti způsobené různými ortopedickými problémy. Kromě toho může mít takový pelíšek negativní vliv i na psychiku psa, protože nemusí spát dostatečně kvalitně.

Určitě ano – zejména u velkých a obřích plemen psů, stejně jako u těch, kteří jsou geneticky predisponováni k ortopedickým problémům. Kvalitní odpočinek ve správně zvoleném ortopedickém pelíšku přispívá nejen k prevenci rozvoje ortopedických onemocnění, ale i k předcházení vzniku otlaků (za předpokladu, že pes tráví většinu svého odpočinku právě v pelíšku). Je důležité si uvědomit, že ortopedické pelíšky neposkytují oporu jen během ležení, ale i při vstávání. Pro některé psy může být vstávání z příliš měkkého nebo nestabilního pelíšku fyzicky náročné, což zvyšuje zátěž na klouby a riziko poranění. Zajímavostí je, že ortopedické pelíšky nepotřebují jen aktivní psi – právě naopak, méně aktivní psi mívají slabší svaly, a proto jsou náchylnější k různým úrazům i při běžných činnostech, jako je vstávání nebo měnění polohy během odpočinku. Navíc tito psi tráví v pelíšku více času než aktivní psi, a proto je důležité klást vyšší důraz na kvalitní oporu jejich těla během odpočinku.

Odpočinek je nedílnou součástí regenerace. Nepohodlný pelíšek však psovi nemusí umožnit dostatečné zotavení po fyzické zátěži, což může zvyšovat riziko úrazů či důsledků chronické únavy.

Ano. Kvalitní odpočinek v pohodlném pelíšku je součástí komplexního přístupu k tzv. pohybové prevenci u psů.

Ortopedický pelíšek na rozdíl od běžného poskytuje psovi kromě pohodlí i přiměřenou oporu těla. Kvalitní ortopedický pelíšek se přizpůsobí tvaru těla psa – nebude ho nikde tlačit, pes ho neproleží, a zároveň mu poskytne stabilní oporu v jakékoli poloze, i při vstávání. Z těchto vlastností nejvíce profitují velká a obří plemena, obézní psi, starší psi, psi s ortopedickými problémy nebo po operacích.

Artróza je chronický bolestivý stav, který často vzniká jako důsledek dlouhodobých pohybových problémů, včetně dysplazie. Intenzita bolesti je variabilní – závisí na stupni poškození kloubů, druhu a intenzitě prováděných aktivit, celkové tělesné kondici psa (včetně hmotnosti a podílu svalové hmoty), ale i na počasí, celkovém zdravotním stavu či míře prožívaného stresu. Vhodný ortopedický pelíšek pomáhá zmírnit bolest tím, že poskytuje podmínky pro kvalitní odpočinek a redukci stresu, zároveň tělu nabízí pevnou a rovnoměrnou oporu – jak během ležení, tak i při vstávání. Takto se snižuje tlak na postižené klouby, čímž se předchází jejich nadměrnému dráždění a zatížení, a tím se i snižuje intenzita bolesti. Kvalitní ortopedický pelíšek může zároveň přispět ke zpomalení progrese artrózy v postižených kloubech.

Určitě ano. V rané fázi rekonvalescence – tedy krátce po zákroku – je pro správné zotavení velmi důležitý kvalitní odpočinek. Nejde přitom jen o fyzickou oporu těla, ale i o zajištění psychické pohody psa. Během celé rekonvalescence hraje důležitou roli také postupná a systematická rehabilitace. Tu však může negativně ovlivnit nesprávný pohyb či nepřiměřená zátěž na postižené kosti a klouby – což může zvýšit bolestivost, prodloužit dobu zotavování, snížit celkovou pohodu psa a v některých případech dokonce vést k dalším úrazům. Správně zvolený ortopedický pelíšek může v tomto procesu významně pomoci tím, že minimalizuje nežádoucí zatížení pohybového aparátu a podporuje kvalitní odpočinek.

Záleží na úhlu pohledu – v každém případě by však měl být pro psa pohodlný. Proto je důležité znát preference a potřeby konkrétního psa – které se však mohou v průběhu života měnit. Pelíšek by měl být vyroben z kvalitních, netoxických a odolných materiálů, které se snadno udržují čisté a odolávají opotřebení. Další vlastnosti závisejí na individuálních potřebách: Velký pes nebo pes s ortopedickými problémy? – zvolte ortopedický pelíšek. Pes s úzkostným chováním? – vhodné jsou modely se zvýšenými okraji nebo integrovanými skrýšemi, které mu dodají pocit bezpečí. Malý a lehký pes? – takovému může nevyhovovat pevnost ortopedického pelíšku – upřednostní spíše měkký, „polštářový“ typ, do kterého se může zabořit. I při výběru měkčího pelíšku je však třeba dbát na kvalitu – ne každý polštář totiž dokáže poskytnout dostatečnou oporu a komfort.

Pokud pes nemá dostatečně pevné svaly, je příliš těžký nebo trpí bolestmi, může být pro něj vstávání náročné samo o sobě. Pokud zároveň leží na příliš měkkém povrchu, který neposkytuje dostatečnou oporu, musí se při vstávání více spoléhat na vlastní svaly. Pokud však svalová opora chybí, dochází k většímu zatížení kloubů, což může zvyšovat bolestivost u některých ortopedických problémů. Riziko se zvyšuje i v případě, že je takový měkký pelíšek umístěn na kluzké podlaze – při pokusu o vstávání se psovi mohou nohy smeknout, což může vést k více či méně závažným úrazům pohybového aparátu. V takovém případě může být nevhodný pelíšek nepřímou příčinou poranění.

Frekvence čištění pelíšku je velmi individuální a závisí na několika faktorech – způsobu chovu psa, jeho zdravotním stavu, typu a kvalitě srsti, jakož i na materiálu pelíšku a náročnosti jeho údržby.

Protože nehoda, jako například pomočení, se může stát i úplně zdravému psovi – a čím jednodušší je údržba pelíšku, tím častěji k ní majitelé přistupují. Přestože je frekvence čištění individuální, doporučuji starat se o čistotu pelíšku pravidelně – nejen kvůli zdraví psa, ale i ostatních členů domácnosti. Neudržovaný pelíšek může být zdrojem roztočů, místem množení parazitů či živnou půdou pro různé infekce.

Nedoporučuji to. Pes má mimořádně citlivý čich a vůně obsažené v aviváži mohou být pro něj příliš intenzivní, což může negativně ovlivnit jeho pohodu. Může se to projevit například neochotou lehat si do pelíšku po vyprání nebo dočasným zhoršením kvality spánku. Některé aviváže mohou u citlivějších psů vyvolat i alergické reakce.